Církev v Portugalsku
Obyvatelé Portugalska jsou převážně katolíci a podle nejnovějších údajů se k nim hlásí přibližně 80 % občanů. Podle studie Centra Benedikta XVI. pro náboženství a společnost, která sloužila jako informační podklad pro biskupskou synodu o mladých lidech v katolické církvi v roce 2018, se ke katolické víře hlásí přibližně 53 % portugalské mládeže, což představuje vyšší číslo, než je evropský průměr.
V Portugalsku je 21 diecézí a 4380 farností. Mezi mnoha oblíbenými portugalskými pobožnostmi je nejvýraznější úcta k Panně Marii Fatimské, která se vztahuje ke zjevení Panny Marie třem pastýřským dětem (Františkovi, Hyacintě a Lucii).
-
Lisabonský patriarchát
Lisabonský patriarchát má dlouhou historii. Jeho počátky sahají až do 4. století, kdy byl Potamius prvním zaznamenaným biskupem. Předchozí desetiletí odkrývají starobylou tradici, která vypráví o Verissimovi, Maximě a Julii, mučednících, kteří byli umučeni a popraveni Římany.
V roce 1716 se lisabonská diecéze stala patriarchátem a od té doby lisabonský biskup také obdržel titul patriarchy, papež ho vždy jmenuje kardinálem a přijímá titul kardinál patriarcha.
Současným lisabonským kardinálem patriarchou je D. Manuel Clemente, jmenovaný 18. května 2013. Ve funkci vystřídal D. José Policarpa, a stal se tak 17. lisabonským patriarchou. Kardinálem ho jmenoval papež František v Římě v únoru 2015. Pomocnými biskupy Lisabonu jsou D. Joaquim Mendes, D. Daniel Henriques a D. Américo Aguiar.
Lisabonská diecéze s rozlohou přes 3000 km² zahrnuje 18 vikariátů a téměř 300 farností. Na severu je ohraničena vikariátem Nazaré-Alcobaça, na východě vikariátem Vila Franca de Xira-Azambuja a na jihu vikariáty přiléhajícími k severnímu břehu řeky Tejo, z nichž některé se nacházejí ve městě Lisabon.
Diecézní kurie sídlí v klášteře São Vicente de Fora, který nechal postavit D. Afonso Henriques. Tento klášter byl po staletí významným kulturním centrem, kde studoval i svatý Antonín, jeden z patronů portugalského hlavního města.
Svatí patroni
Svatý Vincenc je hlavním patronem lisabonské arcidiecéze. Poté, co byl ve 4. století umučen ve Valencii, byly jeho ostatky přeneseny do Lisabonu a uloženy v katedrále. Svatého Vincence si církev připomíná 22. ledna.
Svatý Antonín, jehož úcta je známější, je spolupatronem města. V Lisabonu je obzvláště uctíván a 13. červen se zde slaví také jako městský svátek. Lidové slavnosti na jeho počest začínají 12. dne tohoto měsíce Svatbou svatého Antonína.
Misionářský duch
Lisabon je v portugalské paměti stále městem, z něhož „v 15. a 16. století odcházel do neznámých zemí nespočet mladých lidí, včetně mnoha misionářů, aby se podělili o svou zkušenost s Ježíšem s jinými lidmi a národy“, zdůraznil papež František.
Benedikt XVI. rovněž zdůraznil roli, kterou Portugalci sehráli při evangelizaci národů, a uvedl, že „slavné je místo, které si Portugalsko vydobylo mezi národy za službu prokázanou při šíření víry: v pěti částech světa existují místní církve, které vzešly z portugalské misie“.
Existuje také nespočet příkladů misionářské svatosti, kterou Portugalsko nabídlo světu, například svatý Antonín z Lisabonu, svatý Jan de Brito a mnoho dalších.
-
Portugalské diecéze
Církev v Portugalsku zahrnuje 21 diecézí:
-
Fatima
Fatimská svatyně se nachází v diecézi Leiria-Fatima v centrální části Portugalska a každoročně přivítá miliony poutníků z celého světa.
Váže se k prosbě Panny Marie, která se v roce 1917 zjevila v Cova da Iria třem pokorným pastýřským dětem: Lucii od Ježíše, Františkovi a Hyacintě Martovým. „Chci vám říci, že zde má být postavena kaple na mou počest. Jsem Paní růžence,“ řekla Panna Maria.
Kaple byla postavena v roce 1919 na místě zjevení Panny Marie a od té doby se poutní místo stále rozrůstá v reakci na rostoucí počet poutníků, kteří je během roku navštěvují.
Zjevení
Příběh fatimských zjevení se datuje do roku 1916, kdy se třem pastýřským dětem zjevil anděl a požádal je, aby se modlily a obětovaly za hříšníky. Při třetím a posledním zjevení přinesl anděl kalich a hostii a vyzval mladé pastýře, aby přistoupili ke svatému přijímání. Tato zjevení jsou považována za přípravu na setkání s Pannou Marií.
V roce 1917 se Panna Maria třem dětem zjevila šestkrát. Poprvé se tak stalo 13. května, podruhé 13. června a potřetí 13. července, v den, kdy bylo třem pastýřským dětem za přítomnosti tisíců lidí v Cova da Iria zjeveno fatimské tajemství. Ke čtvrtému zjevení došlo 19. srpna ve Valinhos, k pátému 13. září a k šestému 13. října. Zprávy byly shromážděny do knihy „Vzpomínky sestry Lucie“.
Fatima a papežové
Spojení mezi Fatimou a papeži začalo v roce 1929, kdy papež Pius XI. požehnal obraz Panny Marie Fatimské, určený pro portugalskou kolej v Římě. V roce 1942, u příležitosti 25 let od zjevení, poslal papež Pius XII. portugalskému lidu důležité rozhlasové poselství a v roce 1946 vyslal do svatyně kardinála Aloisiho Masellu, aby jeho jménem korunoval obraz Panny Marie Fatimské.
První papežskou návštěvu Fatimy uskutečnil papež Pavel VI. v roce 1967. Na místo se vypravili také Jan Pavel II. a Benedikt XVI. a papež František, o nichž je známo, že s fatimskou svatyní navázali silné duchovní spojení.
K uznání fatimské svatyně v celosvětovém měřítku přispěla návštěva papeže Jana Pavla II. na tomto místě v roce 1982 jako poděkování Panně Marii Fatimské rok poté, co byl postřelen. Jeho neochvějná oddanost ho přiměla k návratu o deset let později, v roce 1991. V roce 2000 navštívil polský papež Fatimu znovu kvůli blahořečení pastýřů Františka a Hyacinty Martových.
V roce 2017 při návštěvě papeže Františka proběhla kanonizace pastýřů Františka a Hyacinty Martových, kteří jsou nyní uznáváni jako svatý František Marto a svatá Hyacinta Marto. Příklad svatosti malých dětí svědčí o autentickém projevu víry a oddanosti.